Vzdělávací centrum Na Karmeli zve od 8. do 21. října na výstavu KRÁSA STARÝCH MAP. Výstava doprovodí přednášku na téma Mikuláš Klaudián a jeho 1. mapa Čech, otevřena bude v prostorách atria vzdělávacího centra každý všední den od 8 do 16.30 hodin.
Staré mapy představují most mezi minulostí a současností. Vyjadřují umění našich předků a představují i zapomenuté metody, jimiž tehdejší tvůrci vyjadřovali ztvárnění požadovaných jevů. Využijte pomyslných toulek po české i evropské minulosti a vydejte se s námi cestou proti toku času.
Minivýstava mapových skvostů představí mj. i Katalánský atlas, zobrazující tehdejší známý středověký svět. Vznikl na Mallorce někdy kolem r. 1375 a řadí se do skupiny tzv. portolánových map. Termín odvozen od italského „portolani“, představující písemné námořní pokyny.
Pozoruhodným dílem je Ptolemaiova mapa Germánie. Claudios Ptolemaios patřil k nejvýznamnějším geografům, astronomům i matematikům pozdní antiky (2. st. n. l.) a působil v kolébce vědění – v Alexandrii. V jeho mapě snadno lokalizujeme pohoří Sudeta oré (představující pravděpodobně jen Bavorský les a Šumavu) či řeku Labe, ovšem pod názvem Albis flu.
Také vzácná mapa Germánie Abrahama Ortelia stojí za pozornost, protože její střed ukrývá území Čech pod názvem Boiemum et Baemi. Naše území už je ohraničené typickým pásmem hor. Zmíněná mapa pochází z let 1590/2 a to z počtu pouhých 400 kopií.
Druhou nejstarší mapou Čech je Crigingerova mapa z r. 1568. Byla vytištěna v Praze a nakreslil ji evangelický farář z Krušných hor, pobývající hodně v Jáchymově. Mapa podává důkaz o rozkvětu a vysoké úrovni české kartografie v 16. století. Její zdobná část obsahuje i portrétní kresbu tehdejšího panovníka Rudolfa II. Mapa se stala námětem četných následovníků.
Z nich jmenujme Mercatorovu kopii Crigingerovy mapy (1585). Gerhard Mercator představuje nejvýznamnějšího kartografa 16. století. Je také autorem slova „atlas“, kterým pojmenoval soubor map. Mercator oproti předloze doplnil ve své kopii říční síť. Navíc mapa udivuje svým kolorováním. Mladou Boleslav zde objevíme pod názvem Jungen Buntzl.
Třetí mapa čech vznikla v r. 1619 pod názvem Aretinova. Jejím autorem se stal radní písař na Starém Městě pražském Pavel Aretin z Ehrenfeldu. Její součástí jsou postavy lidí, reprezentující tehdejší stavy společnosti (vyššího šlechtice (Baro), šlechtice (Nobilis), kramáře (Mercator), svobodného občana (Civis), plebejce (Plebeuus) i venkovana (Rusticus). Místopis je velmi bohatý a mapa poprvé zachycuje Kladsko (tehdy součást zemí Koruny české).
Skutečnou raritou je pak Škrétova mapa Čech. Jedná se o Karla Škrétu mladšího, nejstaršího syna slavného českého malíře. Mapa vyšla v Balbínových Miscellaneich z r. 1679 o rozměrech 170 x 170 mm. Představuje stylizovaný kruhový obraz Čech s východní orientací, který je rozdělen Vltavou (zde Moldava fl.) a Labem (Albis fl.) na tři nestejné části. Obraz rámují latinsky pojmenované pohraniční hory : Silva Gabreta (Šumava), Hercinya (Jeseníky, Beskydy) aj. Uprostřed dominuje obrázek Prahy. Mapku lemují akanty provázané dvojitou šňůrou perel se srdčitými listy a s přívěskem s korunou, žezlem, jablkem, svatováclavskou orlicí a českým lvem. Srdčitý přívěsek v dané době mohl symbolizovat lásku a úctu, snad k Čechám.
Jan Kryštof Műller patřil mezi kartografy, kteří velmi podrobně na přelomu 17. a poč. 18. st. zmapoval české země. Jeho prostřednictvím víme o množství osad, městeček a vesnic, které dnes už neexistují (např. v oblasti Bělé p. Bezdězem), neboť zanikly v toku dějin z nejrůznějších důvodů. Jak se třeba nazýval Velký Bezděz v jeho době? A víte, která dnešní obec nesla v jeho éře název Hűnerwasser?
Na tyto i na mnohé další zajímavosti starých map odpovíme na chystané výstavě ….. Mgr. Přemysl Siřínek
